|
|
|
|
Historie Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
P. Husa, 24. 9. 2011 Úvodem citát z dobového materiálu, vydaného k předání dokončené výstavby chorobince v Bohunicích jako prvního souboru budov, z nichž později postupně vznikala Fakultní nemocnice Brno: Dokončením druhé stavební etapy v říjnu 1935 jsou ústavy jako největší stavební dílo z oboru pozemních staveb popřevratového Brna dobudovány, avšak připraveny k dalšímu rozšiřování, jak si toho doba a poměry snad vyžádají. Chorobinec města Brna v Bohunicích byl vybudován podle projektu ing. arch. Oskara Pořísky v letech 1933–35. Celkové náklady stavby činily 14 200 000 Kčs a ústav sloužil pro 650 chovanců. 28. října 1934 byla slavnostně odevzdána veřejnosti první etapa stavby. Jednalo se o pavilony A, B, C a D. Druhá etapa – pavilony E a F - byla dokončena a předána přesně o rok později, 28. října 1935. Zbývalo ještě dokončení úřednické obytné budovy a ústavního hospodářství, jejichž stavba byla zahájena později. Všechny tyto pavilony tvoří dnes tzv. starou zástavbu Fakultní nemocnice Brno, Pracoviště medicíny dospělého věku Brno-Bohunice. Původní chorobinec – jak vyplývá z vyjádření tehdejšího prvního ředitele MUDr. Alfonse Sovadiny – sloužící jednak jako útulek pro chudé přestárlé občany (tedy jako starobinec), jednak však také jako nemocnice pro choroby stáří, by se znamenitě hodil - pro ve své době bohatou paletu těchto nemocí - jako propedeutická gerontologická klinika. Jako chorobinec sloužil ústav do 15. 3. 1939, kdy byl zabrán německými okupanty, kteří ihned započali odsunem chovanců, především Čechů, a ústav byl zařizován jako vojenský lazaret. Koncem roku 1940 byl převeden do vojenské správy jako záložní lazaret. Z období let 1940-45 se nedochovaly žádné zprávy ani písemné doklady.
Dobové fotografie chorobince města Brna - budoucího sídla Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Nová historie ústavu začíná osvobozením města Brna Rudou armádou, pro niž sloužil krátký čas jako vojenská nemocnice. Po skončení bojových akcí byl uvolněn pro svůj původní účel. Od 1. ledna 1949 byl zestátněn a přeměněn ve Státní léčebnu pro choroby stáří. Následující rok 1950 byl rokem přestavby ústavu a počátkem přeměny v nemocnici. Podle původního záměru měla být Státní léčebna pro choroby stáří změněna na interní oddělení, v roce 1952 však bylo přijato konečné rozhodnutí o zřízení infekční nemocnice.
Do jejího čela byl postaven prof. MUDr. Václav Houbal, DrSc., který vedl další přestavbu ústavu. Celá rozsáhlá adaptace byla dokončena v roce 1959, a tak vzniklo nemocniční oddělení s 204 lůžky pro léčení infekčních nemocí v celém rozsahu.
Po smrti profesora Houbala v roce 1974 byl jmenován přednostou prof. MUDr. Pavel Ježek, DrSc., který vedl kliniku do roku 1996. V této době došlo k dalším úpravám sloužícím především ke zvýšení komfortu pacientů. Byla provedena kompletní rekonstrukce a modernizace jednotky intenzivní péče.
V roce 1996 byla na klinice zřízena ambulance cestovní medicíny.
Po prof. Ježkovi zastával funkci přednosty v letech 1996-2004 doc. MUDr. Pavel Chalupa, CSc.
Současným přednostou Kliniky infekčních chorob je prof. MUDr. Petr Husa, CSc., který funkci převzal v září 2004.
V současnosti má Klinika infekčních chorob 96 standardních lůžek (ve třech odděleních) a 5 lůžek intenzivních (na jednotce intenzivní péče), na kterých je poskytována i resuscitační péče. Součástí kliniky je AIDS centrum, ambulance cestovní medicíny, tři infektologické a příjmová ambulance. Klinika je i výukovým pracovištěm Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a podílí se na pregraduální a postgraduální výuce infekčního lékařství.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka
SIL © 24. 9. 2011
