|
|
Při hledání loga Společnosti infekčního lékařství mě zaujal všeobecně známý symbol pro ohrožení života, který se využívá např. pro označení infekčního materiálu či nebezpečných prostor. Symbol je součástí širšího systému – tzv. metody ISOTYPE, což je akronym pro International System Of TYpographic Picture Education.
Duchovním otcem metody ISOTYPE je rakouský sociolog Otto Neurath (*1880, 1940 prchl z Německa), který se rozhodl poučovat o složitých společenských otázkách nevzdělanou a téměř negramotnou veřejnost, a to prostřednictvím instrukční symboliky. Práce ve Společenském a hospodářském muzeu přivedla Neuratha k tzv. vídeňské metodě, pomocí níž se důležitá informace redukuje na grafický prvek. Filozofická dimenze metody spočívá ve snaze o zlepšení společnosti zjednodušením a zdokonalením vzdělání. Pokračováním tohoto trendu vznikly mezinárodní a všeobecně srozumitelné symboly. Známé jsou mezinárodní výstražné symboly na žlutém pozadí pro poleptání (rozpadající se ruka pod kapkou nějaké kapaliny) nebo hluk (klapky na uších schematizované hlavy). O něco více abstraktní je symbol pro karcinogenní látky, v němž trojice stylizovaných C nad sebou připomíná písmenem C slovo cancer (= rak) a současně mutacemi přerušovanou dvoušroubovici DNA. Směr k únikovému východu (EXIT) se vyjadřuje běžící postavou již bez plamenů a na zeleném podkladě, aby uklidňoval a ne vzbuzoval strach. [1]
|
Charles Baldwin 1966 pracoval pro společnost Dow Chemicals, kde vyvíjel ochranné obaly. Narazil na překážku, že neexistuje symbol označující obecně nebezpečnou látku, a proto zadal výtvarníkům požadavek vytvořit takový symbol. Trojúhelník se zvolil proto, aby neztrácel výstražný význam ani po změně stranové orientace. Pak marketingové oddělení oslovilo cílové skupiny a představili lidem 24 ikon. Za týden týmž lidem ukázali stejné symboly, ale smíchané s jinými. Jako nejsnáze zapamatovatelné logo se ukázal abstraktní symbol tří půlměsíců. Obrázek byl zaslán i s popisem vývoje časopisu Science [2]. Logo bylo nabídnuto podnikatelským skupinám. Symbol je natolik zdařilý, že byl oficiálně přijat. Začal se používat čím dál častěji, až získal celosvětové uznání. Jeho nápadně výhružný design a stylizované provedení vedlo k tomu, že jej převzaly i rebelující skupiny mládeže. [3]
- 1. Kenner TA. Symboly a jejich skrytý význam. 1. české vydání. Metafora, s.r.o., Praha, 2007.
- 2. Baldwin CL, Runkle RS. Biohazards symbol: development of a biological hazards warning signal. Science. 1967;158(798):264-5.
[Abstrakt]
- 3. O vystoupení newyorské skupiny Biohazard 26. 11. 2008 v pražském Abatonu na serveru
Novinky.cz
Hanuš Rozsypal
|