Poznámka k výskytu onemocnění vyvolaných enterohemoragickými kmeny Escherichia coli

H. Ambrožová, 6. 6. 2011

      Enterohemoragické kmeny Escherichia coli, které jsou nyní v centru pozornosti jako vyvolavatelé těžkých hemoragických kolitid, „nespadly z nebe“. Byly popsány již v osmdesátých letech 20. století, postihují hlavně děti do 5 let a seniory. Jsou známy závažnými komplikacemi, především hemolyticko-uremickým syndromem, který může skončit i úmrtím. Rezervoárem těchto kmenů jsou hlavně hospodářská zvířata (hovězí dobytek, ovce, kozy), infekční dávka je velmi malá a k přenosu může dojít jednak nedostatečně tepelně zpracovaným masem, ale také kontaminovanou vodou, zeleninou, nepasterizovaným mlékem a také fekálně-orálním přenosem mezi lidmi. Ve světě byla popsána řada velkých epidemií po požití hamburgerů, ředkvičkových výhonků apod. Původcem onemocnění v USA, Japonsku a Argentině byly baktérie E. coli patřící k sérotypu O157:H7. V České republice se vedle tohoto sérotypu vyskytují i sérotypy O26, O111 či O103, koncem osmdesátých let se u nás vyskytly malé epidemie po pití nepasterizovaného kozího mléka. Po inkubační době 3-9 dnů se objevuje průjem obvykle s příměsí krve, což však nemusí být pravidlem. Zvracení ani horečka nebývají typické. Bakterie produkují verotoxin, který poškozuje cévní endotel, cílovými orgány jsou střevo, ledviny a mozek. Antibiotická léčba se běžně nedoporučuje vzhledem k udávanému zvýšenému riziku rozvoje hemolyticko-uremického syndromu.

      Současná epidemie, která postihla již 12 evropských států, je zvláštní tím, že je vyvolána zcela novým, zmutovaným kmenem Escherichia coli O104:H4. Postihuje více dospělé, zejména ženy, a výskyt hemolyticko-uremického syndromu je výrazně vyšší než u obvyklých kmenů. Běžně se hemolyticko-uremický syndrom vyskytuje asi u 10 % pacientů, ale v této epidemii se rozvine u každého třetího až čtvrtého pacienta. Zdroj infekce v Německu není přes intenzivní pátrání ještě přesně znám, po španělských okurkách se nyní z infekce obviňují německé fazole. K léčbě se nyní začala v Německu používat antibiotika. V České republice se zatím onemocnění vyvolané sérotypem O104:H4 s výjimkou jedné Američanky nevyskytlo. Americká turistka se nakazila v Německu, byla hospitalizována na Infekční klinice FN Na Bulovce, průběh byl bez komplikací a Českou republiku již opustila.

      Vzhledem k možné cestě přenosu je v prevenci nutné vyvarovat se požívání nedostatečně tepelně upraveného masa, nepasterizovaného mléka, ovoce a zeleninu je třeba pečlivě omýt, případně oloupat. Důležitá je i osobní hygiena (mytí rukou).