Tip na prázdninový výlet na Krétě: leproserium na ostrově Kalidon

H. Rozsypal, 19. 8. 2011

      Kréta skýtá množství míst, která stojí za to navštívit. Hlavním turistickým cílem jsou jistě na prvním místě mínojské paláce Knóssos, Faistos, Malia a Zakros, archeologické muzeum v Héraklionu, soutěska Samaria, benátské pevnosti v Rethymnu a Héraklionu, římské památky a tesané zákony Dórů v Gortyně. Jako infektology by Vás však mohla zajímat návštěva opuštěné kolonie malomocných. Leží na ostrově Kalidon u severního výběžku poloostrova Spinalonga blízko města Agios Nikolaos. Ve stínu benátské pevnosti ze 16. století zde bylo zřízeno ghetto pro malomocné.

      Kréta byla pro svou strategickou polohu ve východním Středomoří vždy středem zájmu mocností. Po pět set let trvající benátské nadvládě v 17. století Krétu ovládla Osmanská říše. Pevnost Kalidon vyzbrojená 35 děly odolávala nájezdům dobyvatelů ještě čtyřicet let po turecké okupaci ostrova a Turkům byla předána až po podepsání dohody v roce 1715, kdy Benátčané vlastně neměli již co hájit. V 19. století, kdy pevninská část Řecka získala nezávislost, Kréta zůstala pod tureckou nadvládou. Teprve roku 1898 byla Krétě – vzhledem k oslabené pozici Osmanské říše – přiznána samostatnost. Řekové postupně získali kontrolu nad ostrovem. Posledními baštami odporu Turků zůstaly právě nedobytné benátské pevnosti. Té na Kalidonu se Řekové zmocnili lstí, když z lodě plné malomocných vysadili její pasažéry na poloostrov Spinalonga. Turci ztratili zájem hájit území, nicméně touto událostí se začíná historie osídlení ostrova malomocnými.

      Roku 1903 zde tehdejší krétská vláda zřídila oficiální kolonii malomocných. Tehdy ještě byla lepra považována za velmi nakažlivou, a tak bez milosti posílali nemocné z dosahu civilizace. Obyvatelům v izolaci nezbylo, než trpělivě snášet útrapy mrzačící nemoci. Upravili si benátské a turecké domky, krčící se za jižním opevněním. Vznikly zde dílny, pekárna a škola. Lidé pěstovali zemědělské plodiny, chovali zvířata, věnovali se drobným řemeslům, ženy pracovaly jako švadleny. Obyvatelé uzavírali i sňatky a narozené zdravé děti byly posílány na pevninu do sirotčinců. Z dětí zde narozených se nenakazilo ani jediné, což dokazuje minimální riziko vertikálního přenosu lepry. Lidé se neodevzdávali osudu snadno, snažili se žít normálním životem. Měli zde knihovnu i dva kostely. V období mezi světovými válkami si prostřednictvím právníka, který byl současně jedním z pacientů, prosadili dodržování občanských práv i pro jejich komunitu. Zástupci kolonie se stali rovnocennými partnery státním orgánům. K obytným domkům a dezinfekční místnosti (v bývalé zbrojnici u jižní brány) přibyla budova nemocnice. Rostoucí městečko s vlastní infrastrukturou bylo, jako první na Krétě, elektrifikováno. Stísněné poměry se zlepšily přístavbou dvou velkých obytných budov na konci hlavní třídy. Zříceniny betonových zdí s vyčnívajícími kovovými pruty prozrazují dobu vzniku. Ze získaných prostředků si nemocní vybavili kostel zasvěcený patronu malomocných svatému Pantaleonovi. Řecká ortodoxní církev nedovoluje pohřeb žehem a zemřelí museli být kladeni do několika málo hrobů obtížně vyhloubených ve skále. Hrobové jámy naléhají na dvojlodní kostelík, který kuriózně snoubí požadavky na katolickou a pravoslavnou bohoslužbu. V duchu náboženské tradice byly ostatky (zde anonymně) exhumovány a přeneseny do kostelní krypty. Movitější pacienti byli pohřbeni na malý hřbitov v bastionu Dona.

      Objevy účinných antileprotik v 50. letech zlepšily vyhlídku pacientů, snížily se počty nemocných a v roce 1954 byli přijati již poslední pacienti. V roce 1957 byla kolonie zrušena a odchod posledního pacienta připomíná tužkou napsaný vzkaz na vysazených dveřích v jedné z místností v přízemních obytných domcích.

Pohled na pevnost Kalidon od přístavu		Benátské domy v jihovýchodní části pevnosti
Hlavní ulice s obytnými domky		Zbytky obytných budov
Trosky obytných budov a skladišť		Nemocnice na vyvýšeném místě
Interiér místností s dobovými předměty denní potřeby		Dezinfekční stanice v bývalé zbrojnici u jižní brány
Zříceniny novějších obytných budov		Interiér kaple svatého Pantaleona
Dvojlodní kostelík k oddělené pravoslavné a katolické bohoslužbě		Místo pro pohřbívání naléhající ke kostelu
Hřbitov v bastionu Dona		Vzkaz posledního pacienta napsaný při odchodu tužkou na dveře

      Malebné prostředí, blankytná obloha, tyrkysové moře, nesnesitelné vedro a procházka rozbořenými uličkami připomínající smutný osud bývalých obyvatel zanechají na návštěvnících hluboký dojem. Na místo Vás doveze výletní loď z přístavu města Agios Nikolaos přes Mirabelský záliv, lze se dopravit i převozní loďkou nebo lodí z přístavu Eloúnda nebo vesnice Plaka. Výlet je jen o málo delší než vizita na oddělení, ale stojí za to.