Nový seriál na webové stránce: Historie péče o infekčně nemocné u nás

H. Rozsypal, 24. 9. 2011

V době, kdy osobní úspěch, společenské postavení a majetkové poměry stojí vysoko v hierarchii hodnot, jsou přítomnost a budoucnost cennější než minulost. Přesto v sobě chováme jistou zvědavost a touhu po poznání minulosti, v lepším případě i pocity úcty a obdivu k činům našich předchůdců a učitelů.       Na našich stránkách otvíráme nový seriál, který bude sledovat historii péče o infekčně nemocné v České republice. Infektologie do dnešní podoby prodělala složitý vývoj, byla obohacena o moderní diagnostické možnosti, disponuje novými léky, zdokonalily se postupy v péči o život ohrožující stavy. Mnohá v minulosti neléčitelná onemocnění mají příznivou prognózu. Organizace péče se přizpůsobila novým požadavkům, které představují kompromis mezi potřebou restriktivních izolačních opatření a liberálního přístupu, který v krajním případě až licoměrně pochlebuje vrtochům pacientů. Vykrystalizovala organizace infekčních pracovišť, ne vždy podle našich představ. Samozřejmě. Nové nemusí být vždy správné. Nicméně to, co dnes považujeme za zdařilé a samozřejmé, bylo mnohdy složitě vyvinuto a s obtížemi prosazeno.

Sklízíme sladké ale i trpké ovoce ze stromů, které naši předchůdci zasadili. I tato trnitá cesta může být zachycena a zdůvodněna ve zpovědích přímých účastníků dění. V seriálu bychom rádi vzpomněli na klíčové okamžiky – zakládání pracovišť a představili vývoj v nich, připomněli významné osobnosti oboru, jejich zásluhy i rozmary. Doufáme, že střípky mozaiky (jako v úvodní animaci) postupně utvoří ucelený obraz, který se ještě bude moci na webu dotvářet. Konečným cílem je získání cenných informací o dějinách infekčních nemocí a infektologie. Vedle toho by rodící se seriál v duchu nesčíslněkrát ověřené poučky o tom, že historia est magistra vitae, mohl pomoci vyvarovat se chyb minulosti, podpořit poctivost před nedbalostí, velkorysost před závistí a ocenit skutečné hodnoty, jako znalost oboru, pracovitost a lidský přístup.

      Nikdo z nás se nechce a patrně nebude věnovat historii oboru na plný úvazek. Nezdá se, že by se v infektologii v nejbližší době zrodil druhý Vondráček, Syllaba, Charvát nebo Káš. Proto předpokládám, že autorský kolektiv bude široký a bude libovolně rozšiřován. Přikývl jsem tedy na návrh, abych se stal koordinátorem zamýšleného projektu k oživení vzpomínek. Proto prosím a vyzývám pamětníky, aby svými příspěvky doplnili a zpestřili vyprávění. Přidejte se! Těším se i na dobové materiály, staré dokumenty a fotografie.

      Nechť projekt poslouží všem lékařům a zdravotníkům pracujícím v oboru. Těm starším, ať připomene radosti i starosti z jejich začátků a oživí vzpomínku na učitele a spolupracovníky, mladším kolegům ať poodhalí tradice známé i opomíjené. Ať posílí hrdost, že mohou pracovat v oboru, který se věnuje pacientům od novorozenců po seniory, který nahlíží na pacienta jako celek, který nutí přemýšlet v souvislostech a který poskytuje i uspokojení z příznivých výsledků.

      Přijměte pozvání v cestě proti proudu času, ale hlavně vzpomínejte a pište.