Zpět na úvodní stránku

Vzpomínka na profesora Procházku - zakladatele české infektologie

6. 10. 2011

      Seriál o historii české infektologie by byl neúplný bez kapitoly o životě a zásluhách profesora MUDr. Jaroslava Procházky, DrSc. (1896-1967), významného lékaře, zakladatele české infektologie a bývalého přednosty infekční kliniky nemocnice Na Bulovce. Připomeňme osobnost profesora Procházky laudací k sedmdesátinám od jeho žáka a nástupce Prof. MUDr. Václava Kredby, DrSc.

Prof. dr. Jaroslav Procházka, DrSc., sedmdesátníkem

      Je to neuvěřitelné, že náš „věčně mladý“ profesor Procházka bude 12. září 1966 slavit sedmdesáté narozeniny. Sudičky při narození mu určily velmi rušný život, nikdy si nemohl stěžovat na nudu a nedostatek práce. Už začátek jeho „dospělosti“ byl dramatický, ihned po maturitě v roce 1915 byl odveden a až do konce války sloužil v Albánii. Medicínu, která byla jeho snem již od dětských let, mohl studovat až po demobilizaci, ale pak studoval tak pilně, že už v červenci 1922 byl promován. Po promoci prošel jako sekundární lékař různá oddělení bývalé České dětské nemocnice, v roce 1925 se stal asistentem na dětské klinice prof. Pešiny a zde se v roce 1931 habilitoval z dětského lékařství. Dráha pediatra mu však nebyla osudem určena. V roce 1934 se stal primářem infekčního oddělení na Bulovce a na pobočkách v Karlíně a na Karlově a oboru infekčního lékařství už zůstal věren.

     Tak jako předtím v pediatrii, pustil se do práce i v infekčním oboru a stal se zakladatelem moderního, samostatného infekčního lékařství, které pod jeho vedením dosáhlo u nás světové úrovně. Neopustil ani dráhu školskou, po válce v roce 1945 se zapojil do výuky na lékařské fakultě, v roce 1951 se stal přednostou kliniky a profesorem na nově založené Fakultě dětského lékařství i na Fakultě všeobecného lékařství a v roce 1955 i přednostou klinické základny Ústavu pro doškolování lékařů. Za zásluhy o rozvoj infekčního oboru byl mu v roce 1957 udělen Řád republiky a týž rok mu byla udělena i vědecká hodnost doktora lékařských věd.

     Uvedl jsem několik suchých dat a údajů a co je za nimi skryto práce, studia, bojů, starostí. Pro dnešní primáře je nepředstavitelné, že jeden člověk mohl po léta úspěšně vést oddělení o 500-1000 i více lůžkách a přitom studovat, publikovat, přednášet, vyučovat mediky, hledat a zavádět nové směry v diagnostice, terapii, profylaxi a prevenci přenosných nemocí. Toto vše mohl však zvládnout jen Procházka, nikdo jiný by nemohl soustavně pracovat celé dny po mnoho let bez dovolené a dlouhou dobu dokonce i bez volných nedělí a svátků.

 



Prof. MUDr. Jaroslav Procházka, DrSc.
(1896-1967)

[zvětšit obrázek]

     Profesor Procházka je zakladatelem a nestorem infekčního oboru, v krátkém oslavném článku těžko lze zachytit celé jeho dílo, je možné vyjmenovat jen některé body z jeho rozsáhlé činnosti. Všechno nové, co se u nás v posledních 30 letech v boji proti infekčním nemocem udělalo, zrodilo se na klinice na Bulovce. Jako první u nás zavedl široké používání transfúzí konzervované krve, po objevu sulfonamidů je ihned zavedl do terapie hnisavých meningitid a streptokokových infekcí a tím umožnil dramatické zlepšení prognózy těchto nemocí. V roce 1939 při první epidemii poliomyelitidy u nás vypracoval diagnostiku a léčení a v roce 1949 velmi agilně přispěl k zavedení terapie podle sestry Kennyové. Z kliniky vyšly i moderní diagnostika a léčení diftérie, po válce pak prevence záškrtu, očkování proti pertusi, léčení černého kašle lidským hyperimunním sérem, zřízení léčebny v Kynžvartě pro děti po pertusi, kauzální terapie břišního tyfu, nový způsob léčení spály, moderní léčení nemocných s hnisavou meningitidou, léčení tuberkulózní meningitidy, očkování proti poliomyelitidě a další a další. Své bohaté zkušenosti shrnul v učebnicích a monografiích a ve více než 120 u nás i v cizině publikovaných vědeckých pracích. Rád, velmi krásně a poutavě přednášel medikům i lékařům. Dnes nelze vyčíslit kolikrát přednášel na různých konferencích, kongresech, symposiích, v pediatrické a infekční sekci České lékařské společnosti J. E. Purkyně, ve všeobecných sekcích, na lékařských shromážděních u nás i ve většině evropských zemí, v USA, Číně, Indii, kolikrát přednášel na kursech, pořádaných různými katedrami Ústavu pro doškolování lékařů. Rovněž nelze podchytit, kolika tisíc příjemných i méně příjemných porad se účastnil ze své funkce experta pro infekční nemoci, vysokoškolského učitele, přednosty kliniky a z dalších několika desítek funkcí.

     Málo je veřejnosti známa jeho činnost za války. Kolik našich lidí, pronásledovaných gestapem vděčí za svůj život nebo alespoň své zdraví tomu, že se mohli po měsíce „léčit“ se svou neexistující infekční nemocí na infekčním oddělení. Ke konci války to došlo tak daleko, že zdraví-nemocní tvořili podstatnou část zde hospitalizovaných. Ještě obtížněji lez říci, kolik nemocných ze 3000 politických vězňů z celé Evropy, z nejrůznějších koncentračních táborů mu vděčí za záchranu života. Jako výborný organizátor předvídal situaci ke konci války a i když bylo přísné obhospodařování léků za okupace, vytvořil tak velké tajné zásoby, že všichni nemocní mohli být léčeni podle současné nejmodernější terapie. Na mnoho událostí radostných, méně radostných i tragických by se při příležitosti jeho jubilea dalo vzpomínat, jeho život byl tak bohatý, že by oslavný článek se rozrostl v knihu.

     Dnes ve své sedmdesátce může se profesor Procházka hrdě podívat zpět na vykonanou práci. Tak jako v letech 1939-1940 podle jeho návrhu v Praze vyrostl nejmodernější infekční pavilón na světě, tak pod jeho vedením vyrostl nový obor, který se utěšeně rozrůstá. V den jeho narozenin mu jménem žáků, rozesetých po celé republice i za hranicemi naší vlasti přeji, aby se jeho, v poslední době trochu porouchané, zdraví zase upevnilo, aby mohl dlouhá léta s plným elánem pokračovat ve své práci.


Prof. MUDr. Václav Kredba, DrSc.     

     
Zdroj: Kredba V. Prof. dr. Jaroslav Procházka, DrSc., sedmdesátníkem. Pediatrické listy, Československá pediatrie 1966;21(9):769-770

Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka

SIL © 6. 10. 2011