Infekce novým koronavirem označovaným MERS-CoV

M. Holub, 14. 8. 2013

      Poprvé byl nový koronavirus blízkovýchodního respiračního syndromu (MERS-CoV) izolován od 60letého občana Saúdské Arábie, který zemřel na těžkou pneumonii a selhání ledvin v červnu 2012. Druhým potvrzeným případem bylo úmrtí 49letého občana Kataru, který zemřel na těžkou pneumonii. Tento pacient onemocněl poté, co se vrátil ze Saúdské Arábie. Retrospektivně bylo zjištěno, že první případy této nové infekce se objevily již v dubnu 2012 v Jordánsku, kdy bylo zaznamenáno 11 podezřelých onemocnění, přičemž ve dvou případech byla posléze infekce MERS-CoV laboratorně potvrzena. Následně byly hlášeny další potvrzené případy ze Saúdské Arábie, Spojeného království, Francie, Tuniska, Spojených arabských emirátů a Itálie.

      Dosud se zdálo, že MERS-CoV má nízkou schopnost mezilidského přenosu, avšak v posledních dvou měsících se ukazuje, že virus změnil své chování. K datu 11. července 2013 bylo Světovou zdravotnickou organizací evidováno 81 případů a 45 úmrtí způsobených infekcí MERS-CoV. Klinicky je zajímavé, že MERS-CoV vyvolává těžkou pneumonii spojenou s akutní respirační insuficiencí, která vyžaduje umělou plicní ventilaci. U řady pacientů se vyskytlo také akutní renální selhání a další projevy polyorgánové dysfunkce. Těžký průběh infekce byl pozorován především u seniorů, imunosuprimovaných nemocných a pacientů s četnými komorbiditami. Medián věku pacientů s infekcí MERS-CoV je 56 roků, přičemž dosud jsou popsány pouze dva případy u dětí. Zarážející je vysoká smrtnost infekce, která je v současné době uváděna jako 58%.

      Původ MERS-CoV není zatím jasný a zřejmý není ani jeho rezervoár. Spekuluje se, že tímto rezervoárem mohou být netopýři nebo blíže nespecifikovaná domestikovaná zvířata. Důležité je, že byla vyvinuta spolehlivá laboratorní diagnostika, která spočívá v průkazu virové RNA polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase (RT-PCR). Pomocí RT-PCR lze virus detekovat v respiračních sekretech, krvi a stolici. Nejvhodnějším biologickým vzorkem se jeví aspirát z dolních dýchacích cest, ve kterém byl MERS-CoV zjištěn nejčastěji.

Vzhledem k tomu, že na infekci MERS-CoV neexistují žádná antivirotika, je položen důraz na intenzivní a podpůrnou péči. Velmi důležitá je také prevence šíření infekce založená na včasné izolaci podezřelých případů. Význam izolace podtrhuje i to, že neexistuje žádná preventivní vakcinace, která by proti infekci MERS-CoV chránila. Významná je také prevence nozokomiálního šíření nákazy, které bylo již v několika případech zaznamenáno. Z tohoto důvodu je ve zdravotnických zařízeních velmi důležité striktní užívání ochranných pomůcek a dodržování hygienických pravidel při práci s nemocným s podezřením na infekci vyvolanou MERS-CoV.       Je otázkou, jak se bude dále vyvíjet epidemiologická situace a jak se bude měnit chování viru. Obecně se předpokládá, že MERS-CoV má značnou schopnost mutovat a že může změnit i svůj tropismus. Ačkoliv epidemiologické riziko infekce MERS-CoV není v této chvíli zcela jasné, zaznamenané případy mezilidského přenosu, nemocničních nákaz i profesionálních infekcí zdravotníků ukazují, že značná opatrnost je na místě.

Seznam zkratek

• MERS-CoV, koronavirus blízkovýchodního respiračního syndromu (MERS-CoV); Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus
• RT-PCR, polymerázová reakce v reálném čase; real-time polymerase chain reaction

Literatura

• Balkhair A, Al Maamari K, Alawi FB. The Struggle Against MERS-CoV (The Novel Coronavirus). Oman Med J. 2013;28(4):226-7.

Elektronmikroskopický obraz koronaviru (foto S. Arientová)