Nová definice sepse

M. Holub, 19. 9. 2016

      Sepse představuje nejdůležitější příčinu úmrtí na infekci. V jejím rozvoji hraje vedle mikrobiálních agens podstatnou roli odpověď hostitele. Nicméně, výzkum v posledních desetiletích prokázal složitou komplexnost dějů, které se odehrávají v těle septického nemocného. Dosud užívaná konzenzuální definice sepse z roku 1992, jejímž autorem byl Roger Bone (tzv. Sepsis-1) a která kladla důraz na její mikrobiální původ a imunitní odpověď hostitele, se ukázala jako přežitá (1). Z tohoto důvodu byla legitimní snaha definici vylepšit, případně vytvořit deficici novou. V roce 2003 tak byla publikována nová definice (tzv. Sepsis-2), která přidala k původní definici důležité klinické, metabolické i zánětlivé ukazatele, nicméně ani toto nebylo dostatečně (2). Proto v roce 2014 dvě velké odborné společnosti – Society of Critical Care a European Society of intensive Care Medicine - pověřily své experty, aby vytvořili definici novou. V roce 2015 došlo ke shodě těchto odborníků a byla vytvořena nová definice sepse nazvaná Sepsis-3 (3). Tato definice reflektuje nové poznatky, které přinesl výzkum sepse v posledních dvou desetiletích. Srovnání obou definic uvádí tabulka.

Tabulka: Definice sepse a septického šoku z roku 1992 a z roku 2016

Literatura

1. Bone RC, Balk RA, Cerra FB, et al. Definitions for sepsis and organ failure and guidelines for the use of innovative therapies in sepsis. The ACCP/SCCM Consensus Conference Committee. American College of Chest Physicians/Society of Critical Care Medicine. Chest. 1992;101(6):1644-55.
2. Levy MM, Fink MP, Marshall JC, et al. 2001 SCCM/ESICM/ACCP/ATS/SIS International Sepsis Definitions Conference. Crit Care Med. 2003;31(4):1250-6.
3. Singer M, Deutschman CS, Seymour CW, et al. The Third International Consensus Definitions for Sepsis and Septic Shock (Sepsis-3). JAMA. 2016;315(8):801-10.

Poznámka

     V rozšířené verzi tento text vyjde v časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství, v čísle 3 ročníku 22 (2016).