|
|
|
|
Poznámky k aktuální situaci ve výskytu spalniček |
||
|
H. Rozsypal, 11. 4. 2017 Úvod Ještě jsme nezapomněli na ústeckou epidemii spalniček v roce 2014 a už je tu nová epidemie, zatím jen v Moravskoslezském kraji. Současná situace u nás je pokračováním epidemie vycházející z Rumunska a následně se šířící do ostatních států Evropy. Výskyt v Evropě V evropských zemích se vhodnou strategií očkování podařilo snížit incidenci spalniček v letech 2007-2009 na historické minimum 10 případů na milion obyvatel. V následujících letech se začaly objevovat případy hlavně kvůli sociálně marginálním skupinám obyvatel, u nichž se nepodařilo dosáhnout žádoucí proočkovanosti. WHO odsunula datum plánované eradikace nejprve na rok 2015 a po nemožnosti jejího splnění následně na rok 2020. V letech 2010-11 hlásilo 29 států EU a EEA/EFTA kolem 30 tisíc případů ročně, v řadě států zůstávala incidence vysoká. V roce 2013 bylo 91 % případů hlášeno z pěti zemí: Německa, Itálie, Holandska, Rumunska a Velké Británie, v roce 2014 byl nejvyšší výskyt zaznamenán v Itálii, v roce 2015 Německu. V roce 2016 zůstalo nejpostiženější zemí Rumunsko s téměř 2,5 tisíci případy a i ze sousedního Německa bylo hlášeno 326 případů. Výskyt spalniček je v poslední době skutečně nejvyšší. Už v lednu 2017 bylo z Evropy hlášeno Světové zdravotnické organizaci více než 500 případů spalniček. Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) evidovalo v zemích EU/EEA za první 3 měsíce roku 2017 přes 4000 případů. Epidemie patrně vyšla z Rumunska, kde byl zvýšený výskyt spalniček zaregistrován v únoru loňského roku. Výskyt v České republice Před zavedením očkování se v Československu, resp. České republice vyskytovaly ročně desetitisíce případů. V roce 1966 bylo hlášeno dokonce 89 712 případů. Ještě v roce 1971 bylo v českých zemích hlášeno 20 případů úmrtí. Od roku 1980 se žádný takový případ nevyskytl, ale jistě díky nízké incidenci. Například podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo na spalničky v roce 1930 294 osob, z nichž třetina kojenců a ze zbylého počtu většina dětí ve věku 1-4 roky. Očkování bylo v Československu zahájeno v roce 1969, očkovaly se děti narozené v roce 1968 starší 10 měsíců. Později byla věková hranice zvýšena na 12 měsíců a od roku 1982 se podává první dávka vakcíny od 15. měsíce věku a druhá dávka za 6-10 měsíců po první dávce. V současnosti se používá kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR). V letech 2000-2013 byl počet případů v jednotlivých létech 0-30 a zapříčiněný importy. V roce 2014 nemoc zavlekl do ČR z Indie český turista a vlivem nepříznivé shody okolností – návštěvou Severočeského divadla v Ústí nad Labem na sklonku inkubační doby – se nákaza rozšířila do populace. Do určité míry nepřipravenost na toto onemocnění – pozdní rozpoznání infekce – zapříčinilo onemocnění u více než 220 osob. Onemocněly především osoby narozené v letech 1970-1979, očkované jednou dávkou vakcíny a s delším odstupem od očkování. Mezi postiženými byla řada zdravotníků, zejména z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. V izolátech z epidemie 2014 byla z Ústeckého kraje prokázána nová varianta genotypu B3, ale z Prahy genotyp D8 varianta D8-Frankfurt-Main. Epidemie byla zvládnuta a v následujícím roce (2015) se opět situace zklidnila – počet hlášených případů klesl na 9. Tato situace pokračovala až do března t.r., kdy se v Ostravě začaly objevovat případy rodící se spalničkové epidemie. Ke konci března 2017 byly pozorovány případy spalniček na území města Ostravy. K 31. 3. 17 bylo již 13 laboratorně potvrzených případů (7 dětí a 6 dospělých). K 11. 4. 2017 eviduje KHS MS kraje na území kraje 45 případů onemocnění spalničkami. 36 případů bylo již laboratorně potvrzeno a u 9 klinických případů se čeká na laboratorní potvrzení. Pozitivita řady vzorků byla již potvrzena Národní referenční laboratoří. Většina případů je z území města Ostravy, jednotlivé případy pak z více okresů MS kraje. Mezi nemocnými je 25 dětí, z toho 23 dosud neočkovaných (vzhledem k svému nízkému věku). Z 20 dospělých onemocnělo 7 zdravotnických pracovníků. Mezi dospělými osobami jsou i očkované oběma dávkami, u většiny z nich anamnestické údaje o očkování chybí a záznamy se nedohledaly. Původce Virus spalniček je RNA virus, patřící do čeledi paramyxovirů a rodu Morbillivirus. Vyskytuje se v jediném sérotypu, ale genotypově se rozlišuje 8 clades (A-H) a 24 subclades (např. B3, D4 apod.). V současnosti dominuje genotyp B3, původně rozšířený v Africe a východním Středomoří a zavlečený do Evropy asi v roce 2012. Laboratorní průkaz
Očkování Očkování je rutinní součástí očkovacího kalendáře a legislativně je podloženo vyhláškou č. 299/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. V rámci připravované novelizace vyhlášky se zvažuje posun aplikace druhé dávky do vyššího dětského věku – to by bylo za předpokladu dobré epidemiologické situace. Opatření u osob v kontaktu Lze vycházet z Doporučení pro očkování kontaktů se spalničkami vydaného Českou vakcinologickou společností v souvislosti s epidemií spalniček v Severočeském kraji v roce 2014. Za nejvíce ohrožené jsou považovány tyto skupiny:
U nechráněných nebo nedostatečně chráněných jedinců, kteří byli v kontaktu s nemocným spalničkami v období jeho infekčnosti (4 dny před a 4 dny po objevení se kožní vyrážky) se doporučuje očkování jednou dávkou vakcíny proti spalničkám (např. Priorix) do 72 hodin po kontaktu. Očkování nechráněných jedinců lze provést u dětí 9 měsíců věku a starších. V případě kontraindikace očkování (těhotné ženy, jedinci s defekty imunity apod.) je možné provést stanovení spalničkových protilátek a dále postupovat velmi individuálně. Izolace nemocného se spalničkami je nutná od zjištění onemocnění do 7 dnů po objevení se kožní vyrážky. Principy surveillance a představa eradikace spalniček Přestálé spalničky zanechávají spolehlivou celoživotní imunitu, existuje jednoduchá diagnostika a spolehlivá prevence očkováním. Protože neexistuje zvířecí ani environmentální rezervoár, spalničky jsou výhodným kandidátem pro program celosvětové eradikace. WHO odsunula datum plánované eradikace nejprve na rok 2015 a po nemožnosti jejího splnění následně na rok 2020. Důležitým principem surveillance spalniček je způsob dokumentace a verifikace (ověření) postupu směřujícího k eliminaci spalniček a zarděnek v evropském regionu WHO. Tento postup byl inspirován mechanismem použitým v minulosti k eradikaci neštovic a aplikovaným i v programu eradikace poliomyelitidy. Byla ustavena Regionální verifikační komise (RVC) WHO a národní verifikační komise (NVC) v členských státech. Ty sdružují experty, jejichž úkolem je vyhodnocovat stav eliminace spalniček a zarděnek, podporovat a dokumentovat aktivity vedoucí k eliminaci obou nemocí a informovat WHO o stavu na území daného státu. Spalničky patří (podle legislativy EU) mezi nemoci podléhající pravidelnému hlášení do evropského systému TESSy (the European Surveillance System) spravovaný ECDC. Jednotlivé případy se hlásí každý měsíc do 25. dne daného měsíce (formou „case based“). Závěr
V minulosti si většina lidí spalničky prodělala v dětství, většina onemocnění proběhla bez následků. Tak o tom svědčí poněkud zavádějící název – plurál deminutiva latinského slova nemoc - morbus, morbillus, morbilli, tedy „malé nemoci“.
Spalničky ale spíše probíhají těžce, zvláště u dospělých. Průběh nekomplikovaných spalniček je vyčerpávající, jak potvrdí většina dospělých pacientů. Spalničky mohou skončit i letálně. V globálním měřítku spalničky představují jednu z hlavních příčin smrti malých dětí.
Zajištění vysoké proočkovanosti, pokračování a rozšiřování surveillance programu spalniček a energické řešení nových epidemií jsou předpoklady pro úspěšný boj s touto nebezpečnou nemocí.
Zdroje
|
||
Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka
SIL © 11. 4. 2017