Úvodní stránka

SARS-CoV-2 a zvířata

P. Chalupa, H. Rozsypal, 18. 5. 2020

      Koronaviry jsou jednovláknové RNA viry, napadající převážně obratlovce. V současné době známe 49 druhů koronavirů, z nichž 7 se přenáší i na člověka. Čtyři ze 7 lidských koronavirů způsobují převážně lehké infekce HCD a ve vzácných případech postižení plicní tkáně. Na začátku 21. století byly popsány tři nové typy koronavirů, které ovšem pro člověka představují závažné riziko: SARS-CoV (2002), MERS-CoV (2012) a SARS-CoV-2 (2019).

      Podčeleď Coronavirinae sestává ze čtyř rodů, a to Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Koronaviry mohou infikovat lidi a mnoho různých živočišných druhů, včetně prasat, skotu, koní, velbloudů, koček, psů, hlodavců, ptáků, netopýrů, králíků, fretek, norků a dalších volně žijících živočichů.

Tabulka 1: Nejčastější zvířecí zástupci ze 4 rodů koronavirů.
Lidské koronaviry se vyskytují jen v prvních 2 rodech

Koronavirus lidské zvířecí
Alphacoronavirus 229E, NL63 Šelmy – zvláště kočkovité a psovité (např. pes, kočka, šakal)
Letouni – různé druhy netopýrů
Hlodavci – myš, krysa, potkan, hraboš, rejsek
Zajícovci – králík
Sudokopytníci – velbloud, prase
Betacoronavirus OC43, HKU1, SARS-CoV, MERS-CoV, SARS-CoV-2 Letouni – různé druhy netopýrů (zvláště vrápenci)
Šelmy – cibetky, ovíječi
Luskouni – luskoun krátkoocasý
Sudokopytníci – velbloudi (zvláště dromedáři), lama, prase
Hlodavci – myš, krysa, potkan, hraboš, rejsek
Zajícovci – králík
Hmyzožravci – ježek
Deltacoronavirus - Vrubozobí – kachna, husa, čírka, hvízdák
Hrabaví – křepelky, perličky, kur, bažanti
Pěvci – slavík, vrabec, pěnkava, drozd, kruhoočkovití
Veslonozí – kvakoš, volavka
Papoušci
Gammacoronavirus - Vrubozobí – kachna, husa, čírka, hvízdák
Hrabaví – křepelky, perličky, kur domácí, bažanti

      Některé studie naznačují, že původním hostitelem SARS-CoV-2 mohou být netopýři. V případě covid-19 ovšem došlo k ohnisku této infekce v zimě, kdy byli netopýři v režimu hibernace, tedy je nepravděpodobné, že by byli přímým zdrojem nákazy. Proto byl SARS-CoV-2 pravděpodobně přenesen na lidi prostřednictvím některých malých masožravců, jako je například cibetka palmová Paradoxurus hermaphroditus, která je rovněž hostitelem SARS-CoV. Nedávné studie poukázaly na luskouny jako přirozeného hostitele SARS-CoV-2 a norky jako možné přechodné hostitele. Je také možné, že některá zvířata žijící v těsné blízkosti člověk by se mohla stát dalšími hostiteli SARS-CoV-2, a tím dále usnadňovat jeho přenos. Otázkou tedy zůstává, jaká volně žijící zvířata jsou definitivní hostitelé a jaká volně žijící zvířata jsou případní mezihostitelé SARS-CoV-2.

      Dřívější studie odhalily, že jak SARS-CoV, tak MERS-CoV jsou zoonotického původu, původem z netopýrů, přičemž SARS-CoV se šíří z netopýrů přes cibetky palmové Paradoxurus hermaphroditus na člověka a MERS-CoV se šíří z netopýrů přes velbloudy na člověka. Výzkum také ukázal, že SARS-CoV-2 pravděpodobně pochází z netopýrů, což je založeno na podobnosti jeho genetické sekvence s jinými známými koronaviry.

Byly popsány tyto první případy pozitivně testovaných zvířat na SARS-CoV-2:

      První pes, sedmnáctiletý pomeranian, byl 26. 2. 2020 umístěn do karantény poté, co byl jeho majitel hospitalizován kvůli infekci SARS-CoV-2. Pes nevykazoval žádné specifické klinické příznaky. Veterinář mu odebral vzorky z dutiny ústní, dutiny nosní a z rekta. Vyšetřena byla i stolice. Test na přítomnost SARS-CoV-2 byl proveden pomocí RT-PCR ve dnech 26. 2., 28. 2., 2. 3. a 5. 3. 2020. Vzorky z dutiny nosní byly ve všech případech na SARS-CoV-2 pozitivní. Vzorky z dutiny ústní byly pozitivní v prvních dvou testech. Vzorky stolice i rektálního výtěru byly vždy negativní. U vzorků z dutiny nosní byla patrná vyšší virová zátěž než u vzorků orálních. V séru psa odebraného dne 2. 3. 2020 byly detekovány protilátky proti SARS-CoV-2. Pomocí sekvenování byla potvrzena identita genetické informace viru SARS-CoV-2 získaného ze vzorků psa i člověka. Tento výsledek naznačuje, že se pes nakazil od svého majitele. Poslední virologické testování proběhlo 12. 3. a 13. 3. 2020, kdy již byly výsledky negativní. Bohužel pes zemřel 16. 3. 2020 poté, co se vrátil ke svému uzdravenému majiteli. Vzhledem k vysokému věku a přidruženým onemocněním však nebyla potvrzena příčinná souvislost mezi jeho úmrtím a infekcí SARS-CoV-2.

      I druhý, pozitivně testovaný pes, dvouletý německý ovčák, sdílel domácnost s pacientem s onemocněním covid-19. Pes byl poslán do karantény dne 18. 3. 2020 společně se čtyřletým křížencem stejného majitele. Vzorky z dutiny ústní a dutiny nosní odebrané ve dnech 18. 3. a 19. 3. 2020 od německého ovčáka byly pozitivní na SARS-CoV-2. U druhého psa nebyla přítomnost SARS-CoV-2 detekována. Ani jeden ze psů nevykazoval klinické příznaky onemocnění.

      První případ infikované kočky byl zaznamenán v Belgii. Jednalo se o kočku žijící v jedné domácnosti s majitelem, který měl covid-19. Kočka začala mít klinické příznaky zahrnující anorexii, diarrheu, zvracení, kašel a respirační obtíže. Výsledky vzorků stolice a žaludečních šťáv byly pozitivní na přítomnost SARS-CoV-2. Pozitivní výsledky RT-PCR byly potvrzeny sekvenováním. Devět dní po nástupu klinických příznaků se kočka začala zotavovat.

      Druhý případ pozitivních výsledků testů u kočky byl hlášen v Hongkongu. Také se jednalo o kočku, která byla v úzkém kontaktu s infikovaným majitelem. Přítomnost SARS-CoV-2 byla potvrzena ve vzorcích dutiny ústní, dutiny nosní a ve vzorcích z rekta. Tato kočka nevykazovala žádné klinické příznaky onemocnění.

      Nejnovějším potvrzeným veterinárním případem je tygr ze zoologické zahrady v New Yorku. Tygr byl na covid-19 testován z důvodu respiračních obtíží. S největší pravděpodobností se nakazil od svého ošetřovatele, který však nevykazoval žádné příznaky onemocnění. Tygr byl v kontaktu s dalšími tygry a lvy. U šesti z těchto kočkovitých šelem se také následně vyvinuly mírné projevy respiračního onemocnění. Jen jeden tygr zůstal zcela bez příznaků.

      Výše zmíněné případy jsou zatím ojedinělé. Americká asociace veterinárních lékařů (American Veterinary Medical Assotiation, AVMA) uvádí, že neexistuje žádný přímý důkaz, který by naznačoval, že by se virus SARS-CoV-2 přenášel z domácích zvířat na lidi.

      Na druhé straně ale přibývá odborných i klinických studií, které se této problematice věnují. Nedávno zveřejněné výsledky experimentů provedené v Harbin Veterinary Research Institute v Číně ukazují, že nejvíce náchylné k onemocnění covid-19 jsou právě kočky. U mladých koček byl popsán závažnější průběh onemocnění a vyšší úmrtnost než u starších koček. Starší kočky se s infekcí dokázaly vypořádat rychleji a nevykazovaly žádné závažné klinické příznaky. To je velmi zajímavé zjištění, neboť u lidí je situace přesně opačná. Další experiment ukázal, že kočky infikované virem SARS-CoV-2 můžou být zdrojem nákazy pro jiné kočky, které jsou v jejich blízkosti. Nutno však podotknout, že zmíněným kočkám bylo naočkováno větší množství viru SARS-CoV-2, než jaké by získaly při přirozené infekci. Replikace viru byla u koček popsána jak v horních tak v dolních cestách dýchacích.

      Dalším druhem zvířat vnímavým vůči SARS-CoV-2 jsou fretky. Po umělém infikování fretek byla replikace viru patrná v HCD, avšak zvířata nevykazovala známky nemoci ani nedošlo k žádnému úmrtí.

      Z hlediska bezpečnosti potravin je důležité zjištění, že žádný druh hospodářských zvířat doposud nebyl pozitivně testován na nový koronavirus SARS-CoV-2. Ani u volně žijících lišek, norků a mývalů testovaných v Číně nebyla nákaza zatím prokázána.

      Dle oficiálního vyjádření Světové organizace pro zdraví zvířat (World Organisation for Animal Health, OIE) je onemocnění covid-19 lidským onemocněním, které se primárně přenáší z člověka na člověka. Ani výše zmíněné případy a výsledky studií zatím nemění dogma, že v šíření viru SARS-CoV-2 nehrají zvířata významnou epidemiologickou roli.

Literatura

  1. Černá, P., Palmová, A., Pešek, P. et al.: SARS-CoV-2 a zvířata. Veterinářství 2020;70(5):287-290. www.vetweb.cz

 

Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka

SIL © 18. 5. 2020