Úvodní stránka

Postižení gastrointestinálního traktu u covidu-19

P. Chalupa, H. Rozsypal, 21. 5. 2020

      Pacienti s covidem-19 mají obvykle horečku a respirační obtíže, nicméně u některých to mohou být také gastrointestinální projevy s  průjmem, zvracením a bolestmi břicha. Provedené studie prokázaly nukleovou kyselinu viru SARS-CoV-2 v análních/rektálních výtěrech a ve vzorcích stolice od pacientů s covidem-19, a to i po vymizení viru z HCD. Bylo také zjištěno, že virový receptor angiotensin konvertující enzym 2 (ACE2) se vysoce exprimuje v gastrointestinálních epiteliálních buňkách. Svědčí to o tom, že SARS-CoV-2 se může replikovat se v gastrointestinálním traktu (GIT), což také představuje významný moment pro přenos infekce.

Gastrointestinální příznaky u pacientů s covidem-19

      Zatímco pacienti s covidem-19 mají obvykle respirační obtíže, u některých se v průběhu onemocnění objeví příznaky gastrointestinální včetně průjmu, zvracení a bolestí břicha. Ve velké studii, která shromáždila údaje od 1 099 pacientů z 552 nemocnic v Číně, byla zaznamenána nevolnost nebo zvracení u 55 (5,0 %) a průjem u 42 (3,8 %) pacientů. Dle několika dalších studií se četnost průjmů pohybovala v rozmezí 2,0–10,1 % a nauzea a/nebo zvracení bylo v rozmezí 1,0–10,1 %.

      Podobně jako u dospělých byly gastrointestinální příznaky pozorovány také v souboru 171 pediatrických pacientů s covidem-19. Průjem se vyskytl u 15 (8,8 %) a zvracení u 11 (6,4 %) z těchto dětí.

      Průjem může být jedním z počátečních příznaků této infekce a v některých případech se může objevit dokonce dříve než horečka, nebo respirační příznaky.

     Průjem byl běžným příznakem u onemocnění SARS během jeho výskytu v roce 2003. Mezi pacienty s onemocněním SARS v Hongkongu mělo přibližně 20 % nemocných průjem v průběhu tohoto onemocnění a průměrná doba trvání průjmu byla 3,7 dne.

      Gastrointestinální příznaky byly také časté u onemocnění MERS – u pacientů v různých souborech byl výskyt průjmu, nevolnosti, zvracení a bolestí břicha u 11,5 až 32 % pacientů. Ve srovnání s těmito čísly jsou gastrointestinální příznaky u covidu-19 méně časté, což by se dalo vysvětlit rozdíly ve virovém tropismu při srovnání SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2.

Postižení jater u pacientů s covidem-19

      Kromě gastrointestinálních symptomů mohou mít pacienti s covidem-19 také poškození jater se zvýšením jaterních enzymů. Dle dostupných informací mělo 14,8–53,1 % pacientů s covidem-19 v průběhu tohoto onemocnění abnormální hodnoty ALT a AST v séru, většinou i s mírným zvýšením sérového bilirubinu. Většina poškození jater bývá mírná a přechodná, ale může dojít i k závažnému jaternímu poškození. Poškození jater bylo také vyšší u pacientů s těžkým průběhem covidu-19. V souboru 99 pacientů z Wu-chanu s covidem-19 mělo 43 pacientů zvýšené hodnoty ALT nebo AST; u jednoho pacienta se závažným průběhem došlo k těžké hepatitidě a ALT v séru se zvýšilo na 7590 U/l.

      I když mechanismus poškození jater není zcela objasněn, může být způsoben přímou virovou infekcí hepatocytů, imunitním mechanismem nebo hepatotoxicitou léků. Virus se může také vázat na cholangiocyty prostřednictvím receptoru ACE2, aby narušil funkci jater. Histologické vyšetření jaterní biopsie u zemřelého pacienta na covid-19 prokázalo mikrovezikulární steatózu a mírnou lobulární aktivitu. Tyto histologické změny mohou být způsobeny buď přímo infekcí SARS-CoV-2, případně se jedná o medikamentózně indukované poškození jater.

Mechanismy postižení GIT

      Výsledky z předchozích studií u SARS ukázaly, že koronavirus má tropismus ke GIT. Ribonukleová kyselina SARS-CoV byla dobře detekovatelná ve vzorcích stolice pacientů se SARS a elektronová mikroskopie na vzorcích biopsie prokázala aktivní replikaci virů v tenkém i tlustém střevě. Podobně může dojít k infekci střeva i u infekce MERS-CoV, neboť lidské střevní epiteliální buňky jsou na virus vysoce citlivé a může se zde udržovat mohutná replikace viru. Tímto gastrointestinálním tropismem lze vysvětlit častý výskyt průjmů při infekci koronaviry.

     U některých pacientů s covidem-19 se v průběhu onemocnění rozvine průjem, ale je to s nižší frekvencí než u SARS. Receptor ACE2 je vysoce exprimován nejen v alveolárních buňkách typu II (AT2) v plicích, ale také hojně v GIT, zejména v tenkém a tlustém střevě. Barvení virového nukleokapsidového proteinu umožnilo jeho vizualizaci v cytoplazmě žaludečního, duodenálního a rektálního epitelu.

     Výsledky nedávno proběhlé environmentální studie ukázaly, že SARS-CoV-2 může zůstat životaschopný v aerosolech po dobu několika hodin a může zůstat stabilní na plastu a nerezové oceli po dobu nejméně 72 hodin. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním autoři doporučují, že by se z epidemiologického hlediska mělo zvážit, zda by nebylo vhodné začlenit výtěry z konečníku za účelem průkazu SARS-CoV-2 před dimisí pacienta z hospitalizace.

Literatura

  1. Wong SH, Lui RNS, Sung JJY. Covid-19 and the digestive system. J Gastroenterol Hepatol 2020;35(5):744-748. doi: 10.1111/jgh.1504 (online)

 

Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka

SIL © 21. 5. 2020