|
25. 1. 2021
Společné stanovisko České vakcinologické společnosti (ČVS), České společnosti
alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), Společnosti infekčního lékařství (SIL) a
Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP
ze dne 21.1. 2021
Očkování proti nemoci covid-19 je prioritní způsob, jak se vypořádat se současnou epidemií
onemocnění způsobené SARS-CoV-2. Hlavním cílem všech zúčastněných musí být proočkování co
nejvyššího podílu obyvatel ČR a dodržení prioritizace rizikových skupin (věk, přidružená onemocnění, profese).
Očkování probíhá s využitím schválených a registrovaných vakcín za dodržení všech postupů a
doporučení uvedených ve schválené souhrnné informaci (SPC) k dané vakcíně. V praxi mohou nastat
některé situace a skutečnosti, které nejsou v této souhrnné informaci uvedeny. Proto vydávají odborné
společnosti následující doporučení.
|
1.
|
Doporučujeme očkování všem osobám, pro které je očkovací látka schválena Evropskou lékovou agenturou a které nemají žádnou kontraindikaci.
|
|
2.
|
Absolutní kontraindikací je pouze hypersenzitivita na danou očkovací látku nebo kteroukoliv
pomocnou látku obsaženou ve vakcíně.
|
|
3.
|
Relativní kontraindikací je těhotenství a kojení, protože údaje o podávání vakcín těhotným ženám
jsou omezené a má se zvážit pouze v případě, pokud možné přínosy převáží jakékoliv potenciální
riziko pro matku a plod. Očkování není důvodem k přerušení kojení.
|
|
4.
|
Neočkují se osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu, zejména
příznakové osoby s akutním horečnatým stavem.
|
|
5.
|
V době nedostatku očkovací látky doporučujeme očkování nejdříve u osob prioritizovaných
v aktuální verzi Metodického pokynu pro očkovací kampaň ministerstva zdravotnictví.
|
|
6.
|
Prodělané onemocnění covid-19 není kontraindikací očkování Očkovat se mohou také osoby,
které covid-19 prodělaly, a to obvykle za 3 měsíce po onemocnění, z důvodu prioritizace
dostupných dávek. V případě vysoce exponovaných osob k nákaze covidem-19 je možné očkování
zahájit i dříve.
|
|
7.
|
Očkování by mělo být odloženo
|
|
|
a.
|
o 3 měsíce po aplikaci monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2 nebo rekonvalescentní
plazmy. Důvodem odložení očkování je zabránění možné interference léčby protilátkami s imunitní
odpovědí vyvolanou vakcínou,
|
|
|
b.
|
osobám, které onemocněly covidem-19 po aplikaci první dávky. Těmto osobám se doporučuje
odložit podání druhé dávky 3 měsíce po odeznění příznaků nebo ukončení izolace,
|
|
|
c.
|
u osob v karanténě z důvodu kontaktu s jedincem infikovaným SARS-CoV-2. Očkování lze
zahájit bezprostředně po ukončení karantény
|
|
8.
|
V případě, že druhá dávka vakcíny není aplikována v doporučeném odstupu 21 dnů, alternativně
28 dnů (pro vakcínu Comirnaty) resp. 28 dnů (pro vakcínu Moderna), druhá dávka se aplikuje, co
nejdříve je to možné. Flexibilita schématu umožňuje prodloužení intervalu až na 42 dnů.
Maximální interval mezi podáním první a druhé dávky vakcíny nebyl stanoven, proto pokud dojde
ze závažných důvodů k překročení uvedených intervalů, první dávka se vždy počítá a aplikuje se již
jenom jedna dávka vakcíny. Každé prodlužování intervalů mezi dávkami současně prodlužuje dobu
začátku maximální účinnosti očkování. Potřeba dodržet očkovací schéma je naléhavá zejména u
seniorů v zájmu dosažení adekvátní imunitní odpovědi a rychlé účinnosti očkování.
|
|
9.
|
V případě dvoudávkového očkovacího schématu je nutné pro druhou dávku použít stejnou
očkovací látku. Vakcíny od různých výrobců nejsou zaměnitelné.
|
|
10.
|
Pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti očkování proti nemoci covid-19 při simultánní
aplikaci jiné očkovací látky se nedoporučuje současně aplikovat žádné jiné očkovací látky.
Očkování proti covidu-19 je možné
|
|
|
a.
|
nejdříve 14 dnů po aplikaci jiné očkovací látky (živé i neživé), s výjimkou BCG vakcíny, kde
je doporučený interval 12 týdnů.
|
|
|
b.
|
podání jiné očkovací látky se doporučuje s odstupem minimálně 14 dnů od aplikace 2.
dávky vakcíny proti covidu-19. V případě, že dojde k neúmyslnému podání jiné vakcíny v tomto
období 14 dnů, není nutné opakovat dávku žádné z vakcín.
|
|
11.
|
Speciální skupiny pacientů:
|
|
|
a.
|
imunokompromitované osoby včetně osob s onkologickými onemocněními a osob na
imunosupresivní terapii mají zvýšené riziko závažného průběhu covidu-19 včetně zvýšeného
rizika úmrtí. Přestože u nich může být účinnost vakcinace snížená, předpokládaný
prospěch vakcinace výrazně převyšuje její možná rizika. Totéž platí pro nemocné po
transplantaci kostní dřeně a solidních orgánů a osob zařazených do čekacích listin
k transplantaci – viz stanovisko Společnosti pro orgánové transplantace ČLS JEP,
|
|
|
b.
|
osoby s autoimunitními chorobami, které nemají žádné kontraindikace k očkování, mohou
být očkované. V případě akutní exacerbace autoimunního onemocnění, při změně léčby a
v intervalu 5 měsíců po podání B-depleční či T-depleční terapie se pacientům doporučuje
konzultovat postup se svým ošetřujícím specialistou,
|
|
|
c.
|
nejsou zatím žádné důkazy ani důvody se domnívat, že by vakcína neměla být účinná u
nemocných s roztroušenou sklerózou nebo že by u těchto pacientů bylo její podání
spojeno se zvýšeným rizikem,
|
|
|
d.
|
v průběhu používání mRNA vakcíny byly u některých očkovaných osob hlášeny
anafylaktické reakce po očkování. Riziko této reakce je velmi nízké, ale pravděpodobně
vyšší než u jiných rutinně používaných vakcín. Výskyt závažné alergické reakce (anafylaxe)
na jakoukoli jinou vakcínu nebo injekční terapii v minulosti musí vést k opatrnosti při
očkování, ale není kontraindikací podávání mRNA vakcíny. Těmto osobám může být mRNA
vakcína aplikována po předchozí konzultaci s očkujícím lékařem případně alergologem, po
poučení o možném riziku rozvoje závažné alergické reakce a za zvýšeného dohledu po
očkování,
|
|
|
e.
|
běžné alergické choroby, jako je alergická rinitida nebo alergické průduškové astma,
nepředstavují pro očkovaného zvýšené riziko vzniku nežádoucí reakce.
|
|
12.
|
Před ani po očkování nedoporučujeme rutinně provádět, pokud k tomu není jiný důvod,
testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 (PCR test, antigenní test) ani stanovení protilátek proti
SARS-CoV-2 z důvodu rozhodnutí o zahájení očkování nebo kontroly imunitní odpovědi na očkování.
|
|
13.
|
Činnost lékaře na očkovacím místě spočívá v získání anamnézy zaměřené na případné
kontraindikace očkování (závažná alergická reakce, těhotenství), aktuální zdravotní stav, který by
bránil očkování. Lékař neprovádí klinické vyšetření očkovaného; měření teploty či krevního tlaku
se provádí jen v případě potřeby. Lékař řeší bezprostřední nežádoucí reakce po očkování,
diagnostikuje a léčí anafylaktickou reakci. Hlásí SÚKL nežádoucí účinky po očkování, které podléhají hlášení.
|
|
14.
|
Doba ochrany a přeočkování: potřeba přeočkování po dvoudávkovém schématu mRNA vakcíny
dosud nebyla stanovena, protože dosud není známá délka trvání postvakcinační ochrany proti
covidu-19. Proto v současné době nedoporučujeme žádné další přeočkování po aplikaci dvou dávek
mRNA vakcíny.
|
Za výbor ČSAKI
Prof. MUDr. Petr Panzner, CSc.,
předseda
Prof. MUDr. Jiří Litzman, CSc.,
vědecký sekretář
Prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc.,
místopředsedkyně
|
Za výbor ČVS
Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.,
předseda
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.,
člen
|
| |
Za výbor SIL
MUDr. Pavel Dlouhý,
předseda
Prof. MUDr. Petr Husa, CSc.,
místopředseda
|
Za výbor SEM
MUDr. Pavla Křížová, CSc.,
předsedkyně
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.,
místopředseda
Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc.,
člen
|
|