Ventilační režim APRV, změna prognózy pro ventilované pacienty s covidem-19? |
|
H. Bartoš, 10. 2. 2021 Na základě našich zkušeností s použitím ventilačního režimu APRV (Airway pressure release ventilation) u pacientů s kritickým průběhem nemoci covid-19 si dovolujeme poukázat na možnou prospěšnost tohoto režimu ventilace. Ventilaci pacientů s covidem-19 se věnujeme od března 2020, ale teprve s použitím režimu APRV zaznamenáváme nižší potřebu pronace a zároveň větší počet úspěšných extubací. Přestože randomizovaná a kontrolovaná data umožňující jednoznačné doporučení tohoto ventilačního režimu u covidu-19 doposud chybí, naše klinická zkušenost nám umožňuje doporučit minimálně jeho vyzkoušení. Režim APRV byl poprvé popsán v roce 1987, nejde tedy o žhavou novinku. V současné době jsou tímto nastavením vybaveny všechny běžně používané ventilátory. První pohled na pacienta ventilovaného v režimu APRV může být pro lékaře zvyklého na konvenční ventilační strategii poněkud znepokojivý. V podstatě jde o tlakově řízenou ventilaci s obráceným poměrem inspiria a expiria s aplikací kontinuálního a poměrně vysokého pozitivního přetlaku v dýchacích cestách (continuous positive airway pressure = CPAP). Expirium je zkráceno na úplné minimum nutné pro výměnu dýchacích plynů, tento krátký čas zároveň neumožňuje kolaps ventilovaných alveolů (derecruitment). Indikací pro použití tohoto ventilačního režimu je především ARDS (acute respiratory distress syndrome) a ALI (acute lung injury). Ventilační režim APRV by měl být použit co nejdříve po intubaci pro ARDS, ne až při selhání běžných ventilačních metod. Zvýšené opatrnosti je třeba u pacientů s těžšími formami CHOPN a astma bronchiale, vzhledem k vyššímu riziku hyperkapnie. V čem tedy tkví přednosti tohoto režimu oproti konvenčním ventilačním režimům? Doposud dostupné studie prokázaly vliv APRV na snížení počtu dní umělé plicní ventilace a délku pobytu na JIP, efekt na mortalitu nedosahoval statistické významnosti. Předpokládá se, že hlavní výhodou je omezení střižných sil během ventilace, které mechanicky dále poškozují již primárně zdevastovaný plicní parenchym. Další výhodou je, že u tohoto režimu je žádoucí spontánní dechová aktivita pacienta, tím pádem pacient vyžaduje podstatně nižší dávky analgosedace a myorelaxace. Tím se výrazně snižuje dopad nežádoucích účinků spojených s jejich užíváním. Další výhodou je vyšší podíl provzdušněných alveolů (vyšší recruitment), zlepšení oxygenace a tím pádem možnost časně snižovat frakci kyslíku. Dobrý návod ohledně nastavení režimu APRV lze najít například zde: https://emcrit.org/ibcc/covid-aprv/
MUDr. Hynek Bartoš, MUDr. Miroslav Jiránek, MUDr. Vojtěch Balatka, MUDr. Pavel Oravec Zdroje
|
Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka
SIL © 10. 2. 2021