J. Beneš, 18. 11. 2024
Výskyt izolátů Klebsiella pneumoniae rezistentních ke karbapenemům v roce 2023
Vážené kolegyně a kolegové,
dovoluji si Vás upozornit, že na dnešek, tj. 18. listopad, připadá každoročně Evropský antibiotický den a tímto dnem také začíná Světový antibiotický týden (18. 11.-24. 11.).
V naší odborné komunitě jistě není nutné připomínat význam antibiotik a rizika plynoucí z narůstající rezistence bakterií i dalších mikroorganismů na používaná antiinfektiva. Snad by ale mohlo mít smysl zamyslet se nad tím, která hrozba je aktuálně v našich podmínkách nejnebezpečnější. Domnívám se, že to nejsou ani meticilin-rezistentní stafylokoky (MRSA) ani vankomycin-rezistentní enterokoky (VRE) ani hypervirulentní kmeny Clostridioides difficile, a dokonce ani multirezistentní kmeny Mycobacterium tuberculosis nebo panrezistentní kmeny pseudomonád a acinetobakterů.
Za nejvýznamnější hrozbu považuji enterobakterie produkující karbapenemázy. Nejde přitom o konkrétní druh bakterie (nositelé tohoto typu rezistence mohou být klebsiely, E. coli i další enterobakterie) a nejde také o konkrétní typ karbapenemázy (bakteriálních enzymů schopných rozkládat karbapenemy bylo popsáno několik desítek). Podstatné je, že prostřednictvím tohoto typu rezistence se bakterie stávají rezistentními ke všem u nás používaným beta-laktamovým antibiotikům, tedy k penicilinům, cefalosporinům i karbapenemům, což značně snižuje terapeutické možnosti. Druhou velmi nepříjemnou vlastností tohoto typu rezistence je skutečnost, že je obvykle kódována geny umístěnými na plasmidech nebo transpozonech, a tedy snadno přenositelnými mezi různými kmeny a dokonce i mezi různými druhy bakterií.
Klebsiely nebo E. coli přitom na rozdíl od pseudomonád nebo acinetobakterů vykazují významně větší potenciální patogenitu, jsou schopny vyvolat závažnou infekci i u imunokompetentních osob, v podstatě se tedy všichni můžeme cítit ohroženi.
Jaké je praktické poselství tohoto mého příspěvku? - Především je nutné uvědomit si aktuální význam problému. Počet izolátů Klebsiella pneumonie tvořících karbapenemázu činil v ČR v roce 2019 pouhých 0,09 %. Během následujících čtyř let, čili v roce 2023 se počet karbapenemáza-pozitivních izolátů zvýšil na 0,26 % (https://szu.cz/aktuality/). Jistěže počet enterobakterií produkujících izolátů v ČR je zatím v absolutních hodnotách nízký, ale incidence za uplynulé 4 roky narostla o hrozivých 189 %. Teď ještě je možné čelit rozšiřování těchto kmenů včasnou diagnostikou, promyšlenou léčbou a důsledným uplatňováním izolačních opatření. Neuděláme-li nic, za pět let už pravděpodobně nástup těchto bakterií nebude možné zadržet.
Situaci v zemích EU ukazuje mapka získaná z Atlasu infekčních nemocí dostupného na stránkách ECDC (https://atlas.ecdc.europa.eu/public/index.aspx). Na mapce je znázorněn výskyt izolátů Klebsiella pneumoniae rezistentních ke karbapenemům, v roce 2023.
Co tedy může infektolog udělat?
Již v roce 2012 vyšel Věstník MZ upozorňující na možné šíření karbapenemáza-produkujících enterobakterií od pacientů přijíždějících z jiných zemí (https://mzd.gov.cz/vestnik/vestnik-c-8-2012/); od té doby se epidemiologická situace změnila a nyní můžeme výskyt těchto multirezistentních enterobakterií očekávat zejména na odděleních intenzivní péče (ARO i některé oborové JIPy) a také na odděleních poskytujících následnou péči. Podezřelí z kolonizace multrirezistentními kmeny nejsou jen nemocní přijíždějící z rizikových zemí východní a jižní Evropy, ale také pacienti překládaní po delším pobytu v našich velkých nemocnicích.
Jiří Beneš
© SIL ČLS JEP