S. Vohrnová, 16. 3. 2026
Informace z Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy Státního zdravotního ústavu o typizaci pneumokoků a jejím omezení a o možnostech vyšetření faktorů virulence (toxinů) pyogenního streptokoka.
Typizace Streptococcus pneumoniae z klinického materiálu je prováděna metodou multiplex PCR. Takto lze určit 17 sérotypů (1, 3, 4, 8, 10A, 14, 16F, 17F, 19F, 19A, 20, 23F, 23A, 23B, 31, 34, 35B) a 15 skupin sérotypů či séroskupin, které obsahují celkem 37 sérotypů (6A/B/C/D, 6C/D, 7F/A, 9N/L, 9V/A, 11A/D, 12F/A/44/46, 15A/F, 15B/C, 18A/B/C/F, 22F/A, 24A/B/F, 25F/A/38, 33F/A/37, 35F/47F). Celkem lze touto metodou testovat 57 sérotypů z celkových aktuálně známých 106 sérotypů [1].
Nevýhodou této metody je, že ne každý sérotyp má své vlastní primery. Pokud určíme skupinu sérotypů či séroskupinu, nelze již dále dourčit, o jaký sérotyp se jedná. Další nevýhodou této metody je, že koncentrace DNA v testovaném materiálu nemusí být dostatečná. V takovém případě často pouze určíme, že se jedná o S. pneumoniae pomocí ověření přítomnosti genu cpsA, protože k tomu je třeba menší množství DNA než k samotné typizaci.
Z výše zmíněných důvodů je preferováno, když je k sérotypizaci zaslána bakteriální kultura, pokud je to možné. Z bakteriální kultury je možné pomocí specifických antisér určit mnohem větší množství sérotypů.
Faktory virulence = toxiny
V genomu Streptococcus pyogenes se nachází řada genů faktorů virulence (M protein, streptokokové superantigeny, streptolyzin O, streptolyzin S, streptokináza, hyaluronidáza aj.). V podstatě každý kmen S. pyogenes produkuje nějakou kombinaci faktorů virulence.
V České republice ani v zahraničí nejsou rutinně zavedeny metody testující produkci faktorů virulence. V České republice bylo v rámci výzkumných projektů testováno stanovení přítomnosti genů pro superantigeny pomocí real-time PCR a pomocí celogenomové sekvenace [1, 2]. Metody nejsou zavedeny v rutinním diagnostice.
Streptokokový syndrom toxického šoku
S. pyogenes (vzácně i jiné streptokoky) může vyvolávat streptokokový syndrom toxického šoku (SSTŠ). Diagnóza STSŠ je stanovena na základě klinického obrazu pacienta (hypotenze + porucha funkce dvou či více orgánů - ledviny, játra, plíce, difuzní postižení kůže, nekróza měkkých tkání) a na průkazu S. pyogenes z primárně sterilního klinického materiálu (potvrzený případ) či z nesterilního materiálu (pravděpodobný případ) [3, 4].
emm typ
Mezi nejvýznamnější faktor virulence S. pyogenes patří M protein, který se nachází na povrchu bakterie. M protein je kódovaný genem emm. V NRL pro streptokokové nákazy stanovujeme přítomnost genu emm a určujeme tzv. emm typ. Stanovení emm typu slouží k epidemiologickým účelům.
© SIL ČLS JEP