Zpět na úvodní stránku

Seznam esenciálních antiinfektiv a pohotovostní zásoba antiinfektiv - dva různé projekty

J. Galský, J. Beneš, H. Rozsypal, 24. 10. 2013

      Absence dodávky antiinfektiv je společensky nebezpečnější než nedostatek jiných léků. Při výpadku antiinfektiv nejenže konkrétní pacient nedostane plnohodnotnou náhradu, ale neadekvátní léčba může podporovat vznik a šíření rezistentních kmenů. To ve svém důsledku poškodí všechny.

      Následující text má objasnit, o co jde ve dvou projektech, které se snaží vyřešit občasný nebo trvalý nedostatek některých antiinfektiv na našem trhu. Odborná veřejnost vnímá oba projekty jako související. Ve skutečnosti jde o dva přístupy, jejichž společným cílem je dosažení dostupnosti některých léků, ale důvody a prostředky jsou v mnohém odlišné.

      Společnost infekčního lékařství ČLS JEP usilovala od roku 1996 o vytvoření pohotovostní banky životně důležitých a přitom v ČR neregistrovaných léků. To se týká vzácných, ale velmi závažných infekcí, které vyžadují specifickou terapii (např. podání antisér). Výrobci léků nemají potřebu tyto přípravky uvádět na náš trh, protože se jim to nevyplácí vzhledem k výši registračních poplatků. Také lékárny nejsou motivovány vytvářet dopředu zásobu těchto léků, které nezřídka nejsou využity a exspirují. Pokud je taková vzácná infekce diagnostikována, ošetřující lékař nemá k dispozici specifické léky a musí je obtížně shánět v zahraničí a samozřejmě s časovou prodlevou, která může být pro pacienta osudnou. Tento stav zůstal dlouho neřešen. Až mikroepidemie botulismu v květnu 2013 připomněla vážnost situace a oživila vstřícnost zástupců Ministerstva zdravotnictví ČR. Po přípravných jednáních v září 2013 bylo na ministerstvu rozhodnuto o zřízení banky život zachraňujících léků.

      V průběhu roku 2011 se nezávisle objevila jiná iniciativa, jejímž cílem bylo zajistit spolehlivou dostupnost běžně užívaných antiinfektiv. V tomto případě šlo o reakci na výpadek zásobování nitrofurantoinem v roce 2010, oxacilinem v roce 2011 a cefotaximem v roce 2012. Na základě obecného doporučení WHO sestavila skupina odborníků seznam esenciálních antiinfektiv, který vyjmenovává nejdůležitější přípravky. Snaží se prosadit jejich dostupnost cestou zákonných úprav, zatím jen na úrovni ministerské vyhlášky. Stávající legislativa však není s vyhláškou kompatibilní, a proto místo očekávaného zlepšení dostupnosti došlo k dalším výpadkům základních léčiv (krystalického penicilínu, benzathinpenicilinu).

Tabulka: Srovnání obou projektů

  Seznam esenciálních antiinfektiv Pohotovostní zásoba antiinfektiv
Hlavní cíl: racionální antibiotická terapie, základní nepostradatelná léčiva zahrnující nejúčinnější, bezpečné a cenově přístupné léčívé připravky pro minimální potřeby zdravotního systému, která jsou přednostně vybírána podle jejich současného a předpokládaného budoucího významu pro ochranu veřejného zdraví a schopnosti léčit bezpečně a nákladově efektivně poskytnutí život zachraňujících léků u vzácných onemocnění a neodkladná léčba ke snížení vylučování choroboplodných zárodků, respektive rizika přenosu na další kontakty v návaznosti na zákon 258/2000 Sb., v platném znění (např. multirezistentní plicní a laryngeální tuberkulózy)
Prostředky (zajištění dostupnosti): podpora pro výrobce a dovozce levných a pro výrobce a distributory neatraktivních léčivých přípravků i s přihlédnutím k velikosti trhu v ČR, vytvoření specifických léčebných programů (SLP) pro neregistrované léčivé přípravky vytvoření zásoby léků pro okamžité použití a její průběžné doplňování
Uskutečnění záměru: dokument ve Věstníku MZd s předpokládanou každoroční revizí*), praktický dopad zatím žádný zajištění pohotovostní zásoby antiinfektiv v Toxikologickém informačním středisku a Středisku speciální zdravotní péče o osoby ozářené při radiačních nehodách Kliniky pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze, Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2 s možností využití jejich konsignačního skladu v Olomouci
Pořadatel/ iniciátor projektu: Centrální koordinační skupina pro Národní antibiotickou politiku při MZ ČR - poradní orgán ministra zdravotnictví, Subkomise pro antibiotickou politiku ČLS JEP a Poradní orgán SÚKLu pro antiinfektiva (POAI) Společnost infekčního lékařství ČLS JEP

*) Odkazy




Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka

SIL © 24. 10. 2013