Je čas na rozvolňování karanténních opatření? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
H. Rozsypal, P. Chalupa, 3. 5. 2020 ÚvodKdyž se v prosinci 2019 ve Wu-chanu v Číně objevily případy pneumonií s fatálním průběhem, ani zkušení mezinárodní odborníci v oblasti epidemiologie nepředpokládali, že by se nová nemoc způsobená koronavirem a později pojmenovaná covid-19 mohla tak rychle rozšířit a způsobit nejhorší celosvětovou krizi veřejného zdraví za více než 100 let. V lednu 2020 začalo varovat před vážným nebezpečím několik odborníků, ale Světová zdravotnická organizace (WHO) hrozící problém podcenila a vyhlásila celosvětovou pandemii až 11. března 2020. Virus zastihl většinu světa nepřipravenou. V následujících měsících se hroutily zdravotní systémy pod náporem nemocných. V České republice byla první vlna epidemie covidu-19 díky energickým krokům vlády pod vedením odborníků dobře zvládnuta a ani zdaleka nebyla překročena kapacita zdravotnického systému. Epidemiologické ukazatele v posledních dnech naznačují ústup epidemie a ocitáme se v situaci, kdy je legitimní uvažovat o bezpečném rozvolňování karanténních opatření. Dosažená kontrola nad epidemií však zůstává křehká a přes příznivé epidemiologické ukazatele je budoucí průběh epidemie stále vysoce nepředvídatelný. Aktuální situace ve výskytu covidu-19 v ČRPříznivý vývoj epidemie covidu-19 v ČR potvrdil i 30. 4. 2020 ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. Dušek. Konstatoval, že epidemie u nás se nejen nekontrolovaně nešíří, ale i ztrácí sílu. Reprodukční číslo R dosahovalo k datu 16. 3. 2020 hodnoty 2,5, před 12. březnem 2020 dokonce 2,64. Po zavedení nouzového stavu a uzavření škol začala jeho hodnota klesat a už v prvních dnech se dostalo na hodnotu 1,84. Vliv na klesání čísla R mělo i zavedení omezeného pohybu osob, hodnota se snížila na 1,2 a v posledních dnech kleslo k aktuální hodnotě 0,70. Aktuální počty ukazuje tabulka 1. Denní záchyty nových případů znázorňuje graf 1. Nárůst kumulativního počtu nakažených a zemřelých v souvislosti s covidem-19 přináší graf 2. Tabulka 1. Epidemiologická situace covidu-19 k 3. 5. 2020 podle údajů MZ ČR
Obr. 1. Nové případy covidu-19
Obr. 2. Kumulativní počty covidu-19
Séroprevalenční studieJak jsme již na této stránce připomněli, Ministerstvo zdravotnictví ČR zahájilo studii, která má zjistit úroveň kolektivní imunity v české populaci vůči onemocnění covid-19. Testováno bylo 27 tisíc lidí z různých skupin obyvatelstva ve čtyřech lokalitách. Odběry začaly 23. dubna 2020, už jsou hotové a výsledky se zpracovávají. Účast v této studii byla určena pouze pro osoby, které byly aktuálně zdravé, tj. neměly příznaky onemocnění HCD a ani dříve u nich nebylo potvrzeno onemocnění covid-19. Byly vyšetřeny dospělé osoby a děti od 8 let v Praze, Brně a okolí, Olomouci a okolí a Litoměřicích. Dále se studie zaměřila na zvláštní skupinu chronicky nemocných. Odděleně pak studie proběhla v Litovli a Uničově, kde bude provedeno podrobnější zhodnocení kvantitativní analýzy přítomnosti protilátek proti koronaviru. Výsledky budou zveřejněny 6. 5. 2020. Přinese údaj o séroprevalenci anti-CoV-SARS-2 protilátek. Ukáže nejspíše nejen, že je nízká, ale jak moc je nízká. Předpověď možného vývoje pandemie covidu-19Předpovědi se musí přijímat s velkou rezervou, dosavadní byly velmi neurčité a zatížené zásadními chybami. Prognóza dalšího vývoje byla už na naší stránce diskutována, přesto se k ní znovu vracíme. O předpověď dalšího vývoje se pokusili epidemiologové Center for Infectious Disease Research and Policy (CIDRAP), University of Minnesota. Ale i oni nedospěli k jednoznačnému závěru a nabídli tři možné scénáře. Porovnali vlastnosti nového viru s virem chřipky (v tabulce 2). Tabulka 2: Srovnání pandemické chřipky a covidu-19
U osmi hlavních pandemií chřipky, ke kterým došlo od počátku 17. století, nebyl zaznamenán jasný sezónní výskyt. Dvě začaly v zimě na severní polokouli, tři na jaře, jedna v létě a dvě na podzim (Saunders-Hastings 2016). Sedm z nich vyhaslo po prvním vrcholu během několika měsíců bez významného lidského zásahu. Následně každá z nich měla druhý významný vrchol přibližně 6 měsíců po prvním. Některé pandemie vykazovaly menší vlny případů v průběhu 2 let po počáteční vlně. Klasicky probíhala pandemie chřipky v roce 1968, která začala v pozdním podzimu na severní polokouli a následující zimu se objevila v druhé vlně (Viboud 2005). V některých oblastech, zejména v Evropě, byla vyšší úmrtnost spojená s pandemií v druhém roce. Průběh těchto pandemií nebyl podstatně ovlivněn očkovací kampaní s výjimkou pandemie 2009–2010, během níž byla vakcína dostupná asi za 6 měsíců, ale všeobecně používaná byla až poté, co pandemie dosáhla vrcholu ve většině zemí. Po třech pandemiích, které se vyskytly od roku 1900 se kmen chřipky A postupně adaptoval na člověka a nahradil převažující sezónně cirkulující chřipkový virus tak, že se stal hlavním sezónním kmenem virus chřipky A a začal být identifikován každý rok. Po pandemii v období 2009–2010 kmen H1N1 sezónně cirkuluje spolu s kmenem A H3N2. Mezi důležité zkušenosti z chřipkových pandemií, které by mohly přinést poučení o chování covidu-19, patří následující: Délka pandemie bude pravděpodobně 18 až 24 měsíců, protože kolektivní imunita se v lidské populaci vyvíjí postupně. Pro zastavení pandemie covidu-19 se předpokládá dosažení kritického prahu kolektivní imunity 60-70%. (Kwok 2020). Odhad může být komplikován skutečností, že dosud neznáme trvání imunity vůči přirozené infekci SARS-CoV-2 (může být několik měsíců nebo i několik let). U sezónních koronavirů lze předpokládat, že i když imunita po expozici klesne, může nastat snížená vnímavost a existovat určitá ochrana před závažností onemocnění. Je zřejmé, že pro SARS-CoV-2 musí být získána další data. Průběh pandemie by mohl být také ovlivněn vakcínou, která by snad mohla být k dispozici alespoň někdy v roce 2021. Mimoto nevíme, jaké problémy mohou nastat během vývoje vakcíny, což by ještě více zpozdilo časovou osu. Podle autorů z CIDRAP z University of Minnesota existují asi tři různé scénáře pro budoucnost pandemie covidu-19. Po současné pandemii na jaře 2020 bude následovat
SARS-CoV-2 bude jistě i nadále cirkulovat v lidské populaci asi se sezónním kolísáním se sníženou závažností podobně jako jiné méně patogenní koronaviry (betakoronaviry OC43 a HKU1) a viry chřipky.
ZávěrZatím se v ČR podařilo získat čas a odvrátit katastrofu, která potkala některé země, kde byl přístup vlád k nepopulárním opatřením váhavý nebo dokonce odmítavý. Těšíme se ze skutečnosti, že se u nás nenaplnil katastrofický scénář Itálie nebo Spojeného království. Je nadevší pochybnost, že je nutné vracet se k běžnému chodu života a rozumně rozvolňovat omezující překážky. Jen obtížně se shodujeme na tempu a konkrétním postupu. Stále zůstává otevřená otázka, jak dlouho a do jaké míry se bude muset vedle hygienických opatření uplatňovat testování a účinné trasování, "chytrá" karanténa a sociální distancování s omezením pohybu osob se zákazy cestování. Literatura
|
Zpět
Archiv zpráv
Úvodní stránka
SIL © 3. 5. 2020